Škoda 110 R je osobní automobil – kupé, odvozený od sedanu Škoda 110 a vyráběný v letech 1970 až 1980 československou automobilkou AZNP v závodě Kvasiny.

Škoda 110 R
Výrobce	AZNP Kvasiny
Roky produkce	1970–1980
Vyrobeno	56 902 nebo 57 085 kusů
Místa výroby	Československo
Nástupce	Škoda Garde
Příbuzné vozy	Škoda 110
Karoserie	dvoudveřové kupé
Třída	sportovní
Technické údaje
Výška	1 340 mm
Rozvor	2 400 mm
Objem nádrže	32 l
Motor
Motor	1 107 cm3 / 46 kW
Převodovky
Převodovka	manuální 4+1

Popis vozu

Vůz Škoda 110 R je poháněn kapalinou chlazeným řadovým čtyřtaktním čtyřválcem, umístěným za zadní nápravou. Zdvihový objem motoru činí 1 107 cm³ a dosahuje výkonu 45,6 kW při 5 250 ot/min, což relativně aerodynamickému vozu stačí na dosažení rychlosti přes 140 km/h.

Nádrž automobilu, umístěná pod předním zavazadlovým prostorem, pojala pouhých 32 litrů benzínu Super 95, což vozu s průměrnou spotřebou kolem 9 litrů na 100 km stačilo na necelých 400 km jízdy.

Vůz má čtyřstupňovou, plně synchronizovanou převodovku. Brzdy vozu jsou dvouokruhové, na přední nápravě kotoučové, na zadní bubnové.

Karosérie vozu je samonosná, ocelová, dvoudveřová typu kupé s počtem míst 2+2. Přední část karosérie je až na malé detaily prakticky shodná se sedanem Škoda 110. Dveře jsou bezrámové konstrukce a zadní vyklápěcí okna jsou též bez rámů.

Interiér je vybaven dvojicí pohodlných sportovních sedaček, které lze jednoduše posunovat a jejich opěradla sklápět. Vzadu jsou další dvě nouzová místa, přístupná po sklopení opěradel předních sedaček. Palubní deska je vybavena všemi potřebnými ukazateli – tachometrem, otáčkoměrem, palivoměrem, teploměrem a tlakoměrem oleje.

Historie

První prototyp vozu vznikl již v roce 1968, sériově byl pak vůz vyráběn v několika modelových provedeních, která se lišila více méně jen v detailech.

První provedení, model 1971, se vyznačoval ozdobnými lištami na blatnících, které byly převzaty z modelů Škoda 1000 MB, palubní deskou s imitací dřeva a přední maskou se dvěma světlomety. Přední sedačky ještě nebyly vybaveny opěrkami hlavy.

Od srpna 1971 byl vyráběn vůz v provedení model 1972. Vůz přišel o ozdobné lišty na blatnících, hrdlo palivové nádrže bylo rekonstruováno a kryto plechovým víčkem. Přední sedačky dostaly opěrky hlav a na zadních sloupcích přibyly mřížky pro bezprůvanové větrání.

Modernizované provedení

 

Počátkem roku 1973 byly uskutečněny další změny, které charakterizují model 1973. Vůz dostal novou masku se čtyřmi světlomety, víčko palivové nádrže bylo přemístěno o cca 10 cm nahoru a konečně byl montován dvourychlostní ventilátor topení se zvýšeným výkonem motorku, díky kterému již nemusela posádka vozu v zimních měsících tolik mrznout.

V dalších letech byly vyráběny vozy v téměř identickém provedení, měnila se pouze paleta barevných odstínů a rozšiřovala se nabídka doplňkové výbavy. S nástupem typové řady Škoda 105/120 do výroby doznalo jistých změn i provedení vozu 110 R. Nejvýraznější změnou je zřejmě změna stálého převodového poměru v rozvodovce z 1:4,444 na 1:4,22. Dále bylo montováno modernější palivové čerpadlo Jikov MF místo dřívějšího HF a karburátor Jikov 32 DDSR nahradil novější model EDSR.

Od srpna do prosince roku 1980 byl vůz vyráběn v provedení model 1981. Vůz dostává elektricky vyhřívané zadní okno a jsou montovány třináctipalcové disky s pneumatikami 165 SR13 místo dřívějších čtrnáctipalcových disků s pneu 155 SR14.

Celkem bylo vyrobeno 57 085 vozů, podle jiných pramenů 56 902 vozů.

Zejména po roce 1990 bylo mnoho těchto aut (často velmi necitlivě) přestavěno a „vytuněno“ – dosazením motoru z Favoritu, karosářsky upraveno apod.

V současné době se však kupé stává velmi vyhledávaným modelem hlavně sběrateli, ceněny jsou zejména vozy dochované do dnešních dnů v původním stavu bez úprav.

Závodní verze

Závodní vůz 110 R

 

Na základě kupé 110 R byly vyvinuty také závodní vozy 110 R Rallye, Škoda 180/200 RS a 130 RS.

Pro pár vyvolených byla k dispozici i civilní verze Škoda 110 RS - těchto vozů bylo vyrobeno jen několik desítek v limitované sérii pro zákazníky s devizovým kontem - pro Tuzex a export do SRN. Vůz měl specifickou výbavu, střešní okno, upravené brzdy a zvýšený výkon motoru. Barva výhradně hráškově zelená.

Škoda 130 RS

Škoda 130 RS na trati Rallye Šumava 2011

 

Skelet karoserie byl odvozen od sériového typu 110 R, ale výrazně upraven – přibyly různé výztuhy podlah, úchytů zadních ramen nebo vnitřní ochranný rám. Karosérii odlehčilo použití jednak hliníkového plechu tloušťky 0,7 mm na střechu, přední čelo (s otvory přídavného chladiče), vnější plechy dveří a víko zavazadelníku, jednak laminátu na blatníky.

Motor byl upraven na objem 1289 cm³ a dosahoval výkonu okolo 103 kW.

V rallye vozy získaly mnoho úspěchů na soutěžích mistrovství světa i mistrovství Evropy. Továrními jezdci byli Svatopluk Kvaizar, John Haugland, Ladislav Křeček, Šedivý a Horsák.

Škoda 130 RS, st. č. 61 a 62 (Vojtěch-Enge-Šenkýř), Brno 1980

 

Vůz byl také úspěšný na okruzích. Automobil zvítězil v mistrovství Evropy cestovních vozů. Továrními jezdci byli Zdeněk Vojtěch, Břetislav Enge a Jan Šenkýř.^[1] Tito tři jezdci se hlavním dílem v roce 1981 podíleli na zisku titulu mistrů Evropy v závodech cestovních vozů v klasifikaci značek (ETCC).

^{zdroj: Archiv společnosti ŠKODA AUTO
Wikipedie}